Milan Macho

Autor

Narodil jsem se v roce 1947, v den, kdy se peče martinská husa a začíná popíjet mladé víno. Po absolvování základní školy mě nějakým omylem přijali na strojnickou průmyslovku v Praze-Karlíně. Protrpěl jsem tam čtyři roky, s odřenýma ušima udělal maturitu a pak nevěděl, čím se budu živit. Psal jsem poezii, kterou mně příležitostně, spíše ojediněle, někdy otiskli, ale nedoufal jsem, že bych se mohl živit psaním. Tehdy musel mít každý plnoletý člověk razítko v občance, potvrzení, že je někde zaměstnaný, a proto jsem díky otci, který pracoval jako úředník v Tesle Hloubětín, ve firmě vyrábějící televizní vysílače, nastoupil na podzim 1967 v technické dokumentaci. Bylo to přesně to, co jsem nikdy nechtěl dělat. Odmalička jsem miloval sport, a tak jsem se rozhodl, že se stanu sportovním novinářem. Já, dvacetiletý kluk z ulice, jsem začal obcházet redakce deníků. Nějakým zázrakem mě přijali do Svobodného slova. Nastoupil jsem 1. března 1968 do sportovní rubriky a zažil tam úžasné Pražské jaro i začátek hnusné normalizace, která se v tomto deníku ovšem projevovala méně bolestně než v jiných novinách. Začátkem roku 1973 jsem přestoupil do rozšiřujícího se sportovního týdeníku Stadión, kde jsem působil až do podzimu 1993. Zažil jsem tam nadějný listopad 1989, v roce 1990 jsem se stal šéfredaktorem. Souběžně s prací v redakci jsem vystudoval Fakultu žurnalistiky University Karlovy, kde jsem v roce 1982 získal titulu doktor filozofie. Od podzimu 1993 jsem dělal sportovního redaktora MF Dnes. V létě 1999 jsem se jako šéfredaktor podílel na zrodu nového fotbalového časopisu Hattrick. Coby editor příloh jsem se v roce 2003 vrátil do MF Dnes. Od roku 2006 jsem na volné noze.

Jako novinář jsem se zúčastnil několika fotbalových mistrovství světa, evropských šampionátů, stovek mezistátních utkání a zápasů evropských klubových soutěží. Vedle této práce jsem se vrhnul na sepisování knih o fotbale. Moc rád vzpomínám na psaní o slavném trenérovi Václavu Ježkovi. Při autogramiádě spojené se zahájením jejího prodeje se tehdy, v roce 1988, táhla fronta od knihkupectví málem celou Celetnou ulicí. To už nikdy v životě nezažiju. Když dnes prodáte pět tisíc výtisků, můžete to považovat za velký úspěch. Přeju si, aby se v Česku fotbaloví fandové ke čtení vrátili.